Velký jarní průvodce klíčením

Klíčení je skvělý způsob, jak přivolat domů jaro. A u nás doma už poctivě klíčíme pár let – tedy, ne že my klíčíme, ale klíčíme naše oblíbené mungo, pohanku, nebo třeba čočku. Řeřicha je samozřejmostí už od nepaměti, tento rok jsem navíc propadla ředkvičce a brokolici – tyhle klíčky jsou pořádně pikantní a sluší každému salátu nebo chlebu s pomazánkou.

V každém semínku najdeme celý balík živin, vitamínů a minerálů pro celou novou rostlinku. Díky tomu jsou klíčky takovou skromnou a nenápadnou, ale opravdu silnou superpotravinou – na velmi malé ploše nabídnou mnoho cenných látek pro naše zdraví.

Co je vhodné klíčit?

Z luštěnin je pravděpodobně nejznámější a nejoblíbenější fazole mungo, vhodné jsou ale všechny malé druhy – červená, zelená i černá čočka, fazolky adzuki a cizrna. Klíčit se samozřejmě daji i obiloviny – nám se velmi osvědčil kamut, oves a ječmen. Velmi oblíbená je také vojtěška (alfa-alfa sprouts). Mezi mé nejoblíbenější klíčky momentálně patří hořčice, ředkvička a brokolice, a to díky jejich velmi pikantní a osvěžující chuti.

Výbornou zkušenost mám také s pohankou, která díky se díky své jemné oříškové chuti výborně hodí i do ovocných salátů. Ze semínek mám nejraději slunečnici, která je po naklíčení doslova delikátní.

Semínka a zrna ke klíčení v BIO kvalitě kupujeme hlavně na Grizly.cz, kde mají na potřeby pro klíčení vyhrazenou celou sólo kategorii. Dobře ale pořídíte prakticky v každé zdravé výživě.

Co není vhodné klíčit?

Neklíčíme velké druhy fazolí, protože samotný proces klíčení není dostatečný pro zajištění jejich stravitelnosti. Velké fazole (jako je fazole bílá nebo červená ledvina) je potřeba několik hodin máčet a poté uvařit, jinak jsou nestravitelné a ve velkém množství mohou být až toxické.

Naklíčit se nám nepodaří loupané a půlené luštěniny (často se takto prodává červená čočka nebo žlutý hrách). Výjimkou je již zmíněná slunečnice, která naklíčí loupaná bez problému. Zásadně neklíčíme ani semena určená k výsevu – bývají chemicky ošetřena. Ke klíčení naopak vybíráme luštěniny, obiloviny a semena v BIO kvalitě.

Zbytečně komplikované je klíčení semen, které po namočení tvoří sliz – len a chia. Tento sliz se obtížně proplachuje, při klíčení na vatě se do něj zase zachytávají nečistoty.

Co budeme ke klíčení potřebovat?

1. Klíčící misky s kovovou mřížkou – má nejoblíbenější pomůcka pro nakličování řeřichy, hořčice, ředkvičky nebo brokolice. Nahradila jsem jimi tácky s buničinou, které jsem používala dříve. Klíčky se totiž nemusejí odstřihovat (tak, jako se to vždy dělalo na vatě), ale stačí je z mřížky vytáhnout a zkonzumovat i s kořínkem.
2. Klíčící sklenice s kovovou mřížkou – jsou vhodné pro klíčení větších zrn a semen – luštěnin, obilovin nebo třeba slunečnicových semínek. Já mám sadu 3 sklenic s kameninovou odkapávací podmiskou a kovovým stojánkem. Celá sada vypadá velmi pěkně a dá se v ní naklíčit prakticky cokoliv. Pokud do něčeho podobného nechcete investovat, bohatě si vystačíte s punkovou verzí za pár korun – na vymytou zavařovačku připevněte gázu nebo bavlněný kapesník pomocí gumičky a voilá, máte hotovo.
3. Patrová klíčící multi-miska – pořídila jsem si ji před lety jako první vlaštovku, nyní ji využívám jen zřídka. Na každém patře je možné klíčit různý druh semen nebo zrn. Díky “průtokovému systému” se zalévá pouze horní miska a voda postupně protéká všemi patry. Tohle udělátko spíše nedoporučuji – proplachování není dostatečně efektivní, cirkulace vzduchu je mizerná, snadno zde dochází k zapařování a plesnivění.

Jak na to?

Obecný postup pro klíčení je v zásadě stejný pro všechny luštěniny, obiloviny i semena.

1. Promytí a namáčení. Vybraná semínka či zrna nejdříve důkladně propláchneme. Poté je namočíme do dvojnásobku vody a necháme 8-12 hodin bobtnat. 8 hodin postačí pro menší druhy (čočka, pohanka), 12 hodin dopřejeme těm větším (cizrna, mungo).
2. Proplachování. Minimálně 2x denně, ráno a večer. Já proplachuji prakticky vždy, když jdu kolem – ideálně 4x-5x denně. Celková doba klíčení se pohybuje mezi 2 až 7 dny, opět podle velikosti.
3. Uchování klíčků. Co nespotřebujete ihned, uložte do uzavíratelné nádoby do lednice a spotřebujte do 48-72 hodin.

Na co si dát při klíčení pozor?

Pravidelné proplachování a dodržení hygienických zásad je u klíčení naprostý základ. Rizikem při klíčení je možnost snadného růstu a rozmnožení plísní. Proto proplachujeme několikrát denně a hotové klíčky spotřebujeme nejpozději do 72 hodin. Nikdy nekupujeme klíčky ze supermarketu, kde je vysoké riziko kontaminace mikroorganismy.

Nerudovské otázka nakonec – kam s ním?

Klíčky jsou výborné jen tak do salátu, já je mám nejradši na chleba s pomazánkou nebo do polévky. Hodí se ale jako křupavý a svěží posyp na jakékoliv jídlo. Hlavní roli si zahrály třeba v tomhle receptu na čočkový dhál. Některé klíčky doporučuji krátce tepelně upravit – vhodné je to například u cizrny, která je po naklíčení stále poměrně tvrdá a a pro některé jedince obtížně stravitelná. 

PRO TIP: Můžete si vytvořit svůj klíčící super-mix smícháním semen či zrn podobné velikosti, popřípadě si takový mix zakoupit už hotový. Na Grizly.cz najdete několik již hotových mixů – za sebe doporučuji mix tří druhů ředkví.

Tento článek obsahuje affiliate odkazy na web Grizly.cz, se kterým spolupracuji. V jejich magazínu najdete mé články o zdravé rostlinné stravě a veganské recepty.